V posledních letech jsme svědky vzestupu zvláštního uskupení internetový uživatelů takzvaných Anonymous. Vzniklo z návštěvníků imageboardu 4chan.org. Toto fórum funguje tak, uživatelé spolu komunikují textem a obrázky, sdílejí odkazy (na filmy, hudbu, fotky i dětskou pornografii). Konverzace se dělí na jednotlivá vlákna a nejsou archivovány, každé vlákno jednou „umře“, kdy se tak stane je otázkou toho, kdy se do něj přestane nějakou dobu přispívat. Po uživatelích není vyžadována žádná registrace, u přidání příspěvku mohou sice vyplnit svou přezdívku, ale drtivá většina toho nevyužívá a tak je jejich příspěvek jednoduše nadepsán „Anonymous“.

Komunikace na základě obrázků dává vzniknout tzv. memům (meme), jedná se o obrázek, či jejich kombinaci, která skrze hojnost recyklace jednotlivými uživateli začne nabírat na významu až se z ní základní jednotka řeči, získává vlastní jméno (např. courage wolf nebo technoviking) je doplňována textem či vlepována do jiných obrázků za pomoci libovolného grafického editoru nejčastěji však Photoshopu. Pokračující s každou úspěšnou recyklací se význam memu rozšiřuje a v kontaku více memů najednou vzniká složitý významový spletenec. Nutno zmínit, že obdobná forma komunikace se netýká pouze statických obrázků, ale i videí a krátkých animací tzv. GIFů.

V posledních dnech a týdnech přišlo na přetřes schválení návrhů zákonů ve Spojených státech s cílem chránit majitele autorských práv v prostředí internetu. V své podstatě je obhajována myšlenka, že umělecké dílo je zboží či artefakt. Což v kontextu ne-internetové reality je do značné míry pravda – album sice mohu poslouchat s přáteli, ale jenom já s ním mohu nakládat a v podstatě ovládám jeho dispozitif. Nicméně v prostředí internetu dílo začíná vykazovat znaky věcí imateriálních – jako jsou vědomosti, informace. Je možné je sdílet a neubudou. Naopak, jak jsme viděli v předchozím odstavci, mohou se stát samotným prostředkem komunikace. To, čeho jsme svědky, je zvláštní forma eucharistie. Prostředí internetu jako takové implikuje kopírování – když serfujeme na webu, tak je nejdříve obsah webu zkopírován do našeho počítače. V momentě, kdy je autorské dílo digitalizováno, tak je v podstatě umožněno jeho sdílení. Pozice nahrávacích společností je ve skutečnosti absurdní, nejdříve propagují přechod z analogových na digitální média, aby navýšili svůj zisk prodejem nových přístrojů. Potom, když jim dojde, že to bylo špatné rozhodnutí a spíše ztrácejí, nerozhodnou se k opětovné změně distribučního média, ale k požadavku, aby stát redefinoval teritorium a funkci média, které se oni rozhodli užívat. Stát tak má poručit větru, dešti a nést náklady špatného manažerského rozhodnutí největších nahrávacích společností. Překvapivě kongres USA až do poslední chvíle k tomu byl ochoten.

Co se v těch posledních chvílích stalo? Svůj odpor vyjádřilo mnoho internetových stránek vč. Wikipedie a efektivně se postavily instituci amerického kongresu. V podstatě tak webové stránky zafungovaly jako určité ad hoc občanské iniciativy. Pár dní poté došlo k zatčení majitelů a provozovatelů stránky megaupload.com, serveru, na kterém si uživatelé internetu ukládali filmy, hudbu a další data za účelem jejich sdílení. Na to reagovalo právě společenství Anonymous, které se rozhodlo trestat a vyřadilo z provozu stránky FBI a některých nahrávacích společností.

Uskupení Anonymous se projevuje jako moc a síla, která zasahuje proti jednotlivcům (mnohokrát v rámci zábavy na 4chanu její členové vystopovali osoby, které týrali zvířata, nebo sexuálně obtěžovali nezletilé, na které pak upozornili policii), společnostem (Scientologie, správci autorksých práv) i státním institucím. Tato moc nespadá do žádné definované společenské hierarchie. Je para-legální, její aktivity nebo nejsou vázané na nějaký region. Chybí jí zakladní atributy instituce: nemá stanovenou vnitřní hierarchii ani členy a reprezentanty. Uživatelé internetu jsou součástí této síly, ale je absurdní, aby o sobě někdo prohlásil: „Já jsem Anonymous.“ Veškerá prohlášení vytvořena jednotlivými uživateli jsou v první osobě množného čísla. Rozhodnutí Anonymous projevit se v podstatě to probíhá tak, že se někde na objeví oznámení, že se něco bude konat, které napíše nějaký jednotlivec a k nápadu se pak připojí větší či menší počet dalších lidí. Akce tak vznikají živelně a jejich tématika je extrémně různorodá.

Jelikož uskupení Anonymous je rozpoznatelná síla, která však nespadá do známých definicí moci. To jí, dle mého názoru umožňuje, aby vedle k hlubokým společenským změnám.