Systemic Violence je video socha, která konfrontuje dva pohledy: pohled návštěvníka galerie a pohled kamery zprostředkovaný televizní obrazovkou.

Oba pohledy jsou zaměřeny do rohu místnosti, kde se nachází zvláštní obrazec tvořený zčásti projekcí, zčásti stínem a zčásti černou páskou. Z pohledu kamery tento obrazec vypadá jako rovnoramenný trojúhelník. Z pohledu diváka z pozice před televizní obrazovkou se jedná o výrazně komplikovanější obrazec, jak tvarem tak strukturou. Rozdílnost materiálů jednotlivých ramen „trojúhelníku“ je na televizní obrazovce stěží znatelná, kdežto pozornému lidskému oku neunikne pixelová zubatost digitálně promítané čáry ani jemně rozpitý stín tyče umístěné v cestě světla projektoru, natož pak přes roh napnutá páska.

Mezi oběma pohledy vzniká mocenský vztah. Na jednu stranu je pohyblivý lidský pohled pravdivější, na druhou stranu pohled kamery ukotvené na stativu je krásnější a více uspořádaný. Podobně jako principy konkrétních ideologií „zatajují“, ve prospěch vlastní zřejmosti a průzračnosti, určité problematické aspekty svých aplikací.

Zmiňovaný trojúhelník funguje částečně i jako diagram; každé z jeho ramen představuje jinou složku obrazu – složku materiální (pásku), složku do něj vkládanou (projekce) a složku popřenou, vůči které se obraz vymezuje (stín). Obraz takto rozložený a roztříděný je pak znovu spečen na televizní obrazovce do jednoho téměř homogenního celku.